Tento týden byl ve znamení akce Jaro v sadu, kde jsem obdivoval Martina Makala a jeho zaujetí pro svoji práci. Dělal nám lektora a trpělivě učil základy stříhání stromů. Nejdříve na starých zanedbaných stromech a pak na vrbičkách. To jsou stromy, které jsme prořezali více, než bylo zdrávo a vyrašilo na nich mnoho nových výhonů. Také mě upozornil na něco, co mám moc rád. Tento film. Muž, který sázel stromy. Každý z nás by měl zasadit něco, co po něm zůstane a žít život tak, aby měl smysl.
Krásné jaro. J.
žijeme jen jednou