Rok bez chemie je málo, nebo hodně? A co dál?

Od posledního příspěvku se vlastně změnilo hodně, jen nebyl čas? Tedy trochu nebyla chuť a trocha byla lenost něco psát. I když …

Práce jsem měl hodně. Třeba hostina pro harmonikáře (fotky v celém příspěvku), nebo vařit na restarurant day pro ZAzemí v Turnově.

Ale … toto asi není moc o experimentu, ale o mě. Obloukem se tak vrátíme zpět.

Upozornění: kdo chce nechce přijít o překvapení, jukne na konec tohoto článku, pak si ho možná dočtete celý

P2130316

Vás zajímá, co je nového, že? Jinak proč bych to vlastně psal. Možná kvůli sobě. A právě kvůli sobě jsem teď, myšleno v únoru trochu pozměnil experiment. Do února vše probíhalo standardně. A byla to nuda. Cítil jsem se fajn, žádná změna, nic co bych si mohl přidat. Ono těch 200 nebo kolik potravin úplně stačí.

Pak mě to napadlo. Jaké je to na druhé straně? Těch co můžou… Jíst špekáčky, párky v rohlíku, najíst se v jakékoliv restauraci, koupit jakékoliv jídlo.

Tak jsem cíleně podlehl. Jím vše. Nyní od poloviny února jím opravdu vše. A  je to zajímavé, více než jsem čekal. Možná víc, než celý experiment doposud.

Co tedy jím a co mi to dělá? Vyberu ty nejzajímavější věci.
1. cukr – je to opravdový problém, způsobuje u mě zahlenění. Možná je to rýma, o čemž pochybuji. Hleny jsou bílé, objevují se cca hodinu po požití cukru. Vyzkoušeno na – slazeném čaji a domácím zákusku. Nepřinesl mi očekávanou radost z cukru!!!

2. koupená kobliha. Rovnou dvě. Byly v akci!!! Tedy jsem podlehl. Výsledek? cca 4h divný povlak na jazyku, pravděpodobně od ztuženého tuku.

3. uzeniny. Ano, jím uzeniny. Užívám si to. Klobásy a sušené uzeniny jsou celkem v pohodě. U šunky a uzeného opět dlouho trvající divná pachuť, pravděpodobně od dusitanů, dusičnanů a něčeho co váže vodu. Jednalo se o šunku s 90% masa. Nic horšího jsem si „nedovolil“ vzít do pusy. A i tohle mi stačilo na další rok.P2130314

4. zabijačka – kupodivu chutná dobře. Ochutnával jsem domácí i kupované. Cenou nebyly podezřelé. Vyzkoušena světlá tlačenka a jitrnice v obou případech a k tomu navíc domácí jelita a tmavá tlačenka. Z nějakého důvodu právě tyto způsobily tělu větší radost.

5. kuře – z českého chovu, kupované v masně, které věřím
Kupodivu připravené dle Hestona Blumenthala chutnalo dobře, měl jsem kousek prsa a kousek stehna. I tak pozoruji nechuť způsobenou spíše psychicky a více rozumím vegetariánům, že nechtějí jíst zvíře, o kterém bezpečně ví, že trpí.P2130308

5. masox aneb domácí polévka s povlakem, nebo lákavé kuřecí maso po Thajsku, které jsem málem nedojedl z naší kantýny … pyšní se sloganem vaříme bez glutamátu, trochu je podezřívám že vyměnili glutamát za hydrolyzáty nebo něco podobného. Tedy ten samý glutamát bez ošklivého označení.

6. nepřekonatelná vzpomínka na gothaj s cibulí. Po přečtení složení si na něm pochutnaly kočky. Celkem si zamlsaly. A přitom je to největší test uzenářského umění a je nazván po městě Gotha v Německu. Jen jsem přičichl a tělo řeklo … NE!

Postřehy z mezi fáze konvenční stravy – po několika dnech, tedy cca 1 týden s ochutnáváním jídla s chemií se mi dostalo následujícího poučení:

Moje tělo bezpečně pozná divný povlak plynoucí z chemického jídla (pozn. po 14 dnech to už neplatí, zvykl jsem si)
Mám prokazatelně větší touhu konzumovat. Zejména se to projevuje ihned po něčem sladkém a výrazném. Z tohoto podle mě plyne obezita. Jíme více jídla tím, že ho jíme. Nezdravé chce nezdravé, přitahují se. Podporuje se tak totiž naše chuť na více a více jídla. Tento postřeh je velmi nebezpečný. Chci více a více masa a cukru. Na úkor zeleniny. Ta je prostě fádní.

Chemické přísady dělají přesně toto: mění Vaši chuť a dělají se přitažlivějšími, tím je více vyhledáváte a jíte. Změní práh chuti celkově a zejména slané a sladké.

Chemické přísady otravují a zatěžují Vaše tělo. Jsem více unavený, dýchavičný. Jako by jsem byl nafouknutý a opuchlý. Je to jako nadýchat se jedovatého plynu, ale tady je to tak pozvolné, až je to děsivé.

Vyměšování – už není pravidelné a „hezké“. Tedy tělo opravdu neví ani co se zbytky.

Padlo někde uvnitř mě velké rozhodnutí. V experimentu budu dále pokračovat, ale v mírně ořezané formě. Pokud to nepůjde, tak v klasické. Přeci jen člověk je tvor se sklonem vše zjednodušovat a když je příležitost, tak to udělá. Proč si nedat párek v rohlíku, když to není úplně zakázané, že?

Přišel jsem díky tomu i na moto celého experimentu. Jste to, co nejíte!

Pro všechny  i mě super překvapivá zpráva: Tedy od Března se opět rozjede naplno experiment č.2 testující mojí vytrvalost a sebekázeň. 6 března opět pouze voda a pak se uvidí.

mějte se krásně a neotravujte si život, jste to co nejíte!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *