O radosti z jídla

den padesátý druhý

Poslední týden mi víří hlavou různé myšlenky. O tom co jím, proč si nemůžu dát zmrzlinu, když jedu autem okolo lákavého stánku s frontou čekajících lidí a mě je v autě takové horko. Úvahy o smyslu experimentu a zda někoho oslovil či inspiruje. Z těchto myšlenek vyvozuji různé závěry. Určitě bych tyto myšlenkové pochody bez těchto téměř dvou měsíců a aktuálně probíhajícího vědomého zpomalení nezažil. Tento týden byla moje nejčastější myšlenka na vědomé a soustředěné jedení. Dnes nastal čas se s Vámi o ní podělit.

V současnosti člověk má nadbytek všeho a ani si toho neváží. Ani jídla a jeho výběru. Proč? Je to jednoduché, je rychlá doba, respektive my sami si říkáme, že je rychlá doba a kdo by se zatěžoval zrovna jídlem, vždyť nás jenom zdržuje. Nákupy, vaření, samotná konzumace. Ale jídlo je po spánku nejdůležitější věc! Přesto jsme dnes velice často takoví Otesánci. Sníst rychle, hodně a je nám jedno co to je. Rozpečené pečivo, výrobní salám, zelenina z hydroponie, vyšlechtěné a urychlené kuřata, pesticidy, herbicidy, éčka … to vše do sebe ládujeme bez jakéhokoliv zamyšlení.

Je to divné, ale dříve probíhaly rituály před jídlem ve všech kulturách. Čekalo se na nejváženějšího hosta, probíhalo poděkování bohům (u nás např. modlitba), většinou i když byli lidé vyhladovělí, svého jídla si vážili a chvíli si je užívali. Bylo to malou chvílí čekání, nedostatkem potravin, nebo něčím jiným?

Známe různé pohledy na jídlo z lidové slovesnosti, vyprávění i pohádek, což je výchovný prostředek pro děti i dospělé. Každý si vzpomena na pohádky např. O dívce, která šlápla na chléb či Sůl nad zlato. Dále mě napadla Karkulka, Budulínek, Otesánek a i Vy jistě znáte mnoho dalších, kde má jídlo hlavní úlohu, případně mají kouzelné předměty po kterých lidé dříve toužili. Ubrousku prostři se a kouzelný hrneček plný té báječné kaše. Jídlo bylo vždy na předních místech v žebříčku hodnot. Pokud se vrátíme do dnešní doby, je žebříček hodnot jiný. Máme za hodnotnější jiné věci, každý své, každý potřebuje něco důležitého udělat, stihnout.

Přesto se zkuste zastavit, a mít radost z toho, že opět vědomě jíme. Poprosím Vás o následující věc, sám se o ni také pokouším .  Někdy to vyjde a někdy ne. Vezměte si jakékoli jídlo a pouhé půl minuty se na něj dívejte, než se do něj dáte. Půlminuta, která Vám změní svět jídla, na který se koukáte každý den několikrát.

Váš J.

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *