Od soboty, kdy jsme měli nádhernou akci v sadu a maminky donesly několik druhů koláčů, od klasických, přes vegan až jeden raw dort se mi honí hlavou jedna myšlenka. Nepřejídat se. Po vytrávení všech ochutnaných dobrot přišla myšlenka číslo dvě.
Musíš začít experiment číslo 2, je čas.
To jo, ale jak to uchopit? Stejně, to bude nuda, nic moc se nezmění, i když začátky experimentu a konec (kdy jsem mohl vše) byly nejzajímavější z hlediska poznávání své mysli i těla.
Tedy, nevím stále jak to bude, ale už od neděle mám ovocné či ovocno-zeleninové dny především kvůli polévce, kterou zbožňuji a stala se naším rodinným téměř denním rituálem, a já si ji užívám s radostí, když jsem doma.
RECEPT je inspirován makrobiotikou a nevím čím to je, ale je úžasná:
Vezměte mrkev, petržel, celer a šetrně je okartáčujte a poté oloupejte. Slupky nevyhazovat, jsou nejcennější část těchto rostlin a z nich se udělá vývar.
Protože potřebujete, aby se co nejvíce minerálů vyluhovalo do vody, vývar nesolíme! Můžete přihodit vše co máte doma z okrájené zeleniny (s mírou). Např. košťály a slupky z kedlubny či brokolice, zelené části pórku atd. Ale opravdu nepřehánět. Můžete také přidat trochu mořské řasy, kterou máte rádi, dodá ještě více minerálů. Do druhého kastrůlku dáte nakrájenou zeleninu a dle makrobiotické poučky kterou neznám se dolu dá cibule a nahoru vše tvrdé. Posolí se to, aby zelenina pustila šťávu a ve dvou hrncích se dějí dvě věci.
To nejsilnější co může příroda dát se vyluhovává a vaří těsně pod bodem varu ze zbytků a slupek. Hodně lidí zbytečně vyhazuje minerály a vitamíny rovnou do koše, v lepším případě na kompost, my je zužitkujeme.
Ve druhém probíhá karamelizace a přeměna na něco fantastického.
Nakonec se vývar přecedí, přidáte do něj slanou karamelizovanou část a nakrájenou řasu. To jediné přidáváte z vývaru. Kdo chce, může slupky ochutnat, nyní jsou bez chuti a vůně a zaslouží si na kompost.
To je celé. My přidáváme ještě libeček, nebo trochu pepře.
Vrátíme se ovšem k experimentu. Zatím hledám lidsky přijatelnou formu toho, jak začít rok bez chemie pro všechny. Dokonce se zapojí částečně celá rodina.
Jediné, co je na experimentu neměnné, je vynechání všech myslitelných éček a cukru. Rok bez chemie mě přesvědčil o tom, že po 14 dnech na konvenční stravě se velmi rád vrátím k životu bez chemie.
Závěr: hledají se lidé, kteří se chtějí přidat a zvládnout rok bez chemie a cukru. Najdou se? Já se mezitím tak týden či dva budu čistit své tělo bez mléka, lepku, cukru a samozřejmě chemie.